V minulosti bylo zvykem, že si člověk na sebe oblékal s rostoucí nepřízní počasí více a více vrstev. Možná právě toho si všimla švédská firma Craft, která vymyslela 3–vrstvý systém. Ten pro tělo tvoří ideální prostředí chránící před náročnými klimatickými vlivy. Celý systém funguje díky vzduchu, který je zachycen mezi jednotlivými vrstvami oblečení. Vzduch se následně od těla zahřeje a tvoří tepelnou izolaci těla.
TO ZNAMENÁ, že 2 tenké vrstvy jsou teplejší a lehčí než jedna tlustá vrstva – právě díky vzduchu mezi nimi!
První vrstva – SACÍ
První vrstva je tvořena termoprádlem ze savých materiálů. Hlavním úkolem je odvádět pot od pokožky do další vrstvy či do okolí. Pokožka se tak udržuje co nejvíce v suchu a pot vás neobtěžuje. Jakmile se pot vsákne do oblečení, má větší prostor k odpaření a odvádí se tak rychleji do okolí. Čím je savější, tím rychleji se pot odvede.
Co nosit?
Při tvorbě první vrstvy berou návrháři ohled na pohyb. Vrstva nemusí být těsná, měla by však být přiléhavá, aby zvládla vsáknout pot. Výjimku tvoří límec a rukávy. Tato místa by měla být těsnější a více obepínat pokožku. V zásadě se však nikdy nesmíte cítit těsně nebo nepříjemně. Pokud je oblečení nepohodlné, zvolte jiný střih či velikost.
Materiál
Výborným materiálem pro první vrstvu je například polyester, který je vysoce savý a dobře odvádí vlhkost i pach. Vlna je rovněž dobrou volbou, ačkoliv nevydrží bez pachu tak dlouho jako syntetické materiály. Důležité je vybrat co nejjemnější vlnu. Hedvábí je hebké a příjemné na dotek. Ovšem snadněji se zničí a je třeba se o něj více starat.
Druhá vrstva – TERMOIZOLAČNÍ
2. vrstva by měla být trochu volnější než 1. vrstva, respektive by mezi nimi měl vzniknout prostor, ve kterém se zachytí vzduch a vznikne tak tepelná izolace. Ovšem pozor, příliš volné oblečení může zhoršit odvádění vlhkosti z vrstvy první!
Dobrý test při výběru může být při sundávání oblečení. Pokud sundáváte 2. vrstvu a 1. vrstva se výrazně zadrhne či shrne, je vhodné vybrat volnější střih či velikost.
Materiál
Běžnou volbou pro druhou vrstvu je vlna. Má výborné termoizolační vlastnosti, hřeje, i když je vlhká, a dobře odvádí pot a pach do okolí. Merino vlna je příkladem kvalitní ovčí vlny, která je hebká a velmi teplá zároveň. Syntetické látky jako například polyester jsou rovněž dobré. Oproti vlně nejsou tak teplé, ale dohánějí to nízkou hmotností, rychlým schnutím a nižší cenou.
Třetí vrstva – OCHRANNÁ
Ochranná vrstva tvoří bariéru mezi vámi a okolím. Měla by být větru a vodě odolná, a nejlépe odolná i vůči oděru. Nesmí propustit vítr, který by vás mohl nepříjemně ochladit a zároveň musí být prodyšná a pustit ven pot, který z vaší pokožky odvádějí předchozí vrstvy. Právě z tohoto důvodu je nutné vybrat správnou ochrannou vrstvu a zaměřit se na míru prodyšnosti (propustnost). I přes všechen moderní materiál a technologie, třetí vrstva je vždy kompromisem mezi odvodem potu a udržením větru a vody venku. Nikdy není 100% v obou funkcích.
Co nosit?
Při výběru je vhodné určit, v jakém prostředí se budete pohybovat. Nadšení horolezci nejspíše dají přednost menší prodyšnosti a uvítají udržení větru a vody venku. Na druhou stranu pro pohyb v zasněžených městech (kde je možné použít deštník) je lepší dát přednost odvodu potu (větší prodyšnost). Stejně jako v případě 2. vrstvy je lepší zvolit lehce volnější oblečení, aby se vytvořil prostor mezi vrstvami pro odvod potu. Věřte tomu, že těsná 3. vrstva vás ve většině případů více nezahřeje. Právě naopak, více pocítíte nepříjemné venkovní počasí.
Materiál
Lehké softshellové bundy jsou v letních a podzimních klimatech to pravé. Nejsou zcela odolné proti vodě a větru, ale hezky odvádí vlhkost z předchozích vrstev do okolí, jsou příjemné, lehké a cenově přijatelné. Lehkou softshellovou bundu oceníte nejen při výšlapu do hor, ale také na procházce lesem. Hardshell je pevný materiál, který je odolný vůči vodě a zvládne i částečně odvádět vlhkost. Základním prvkem je speciální propustná membrána, která zadržuje vodu venku a zároveň propustí páru do okolí (je schopen „dýchat“). Obvykle čím je materiál dražší, tím více je schopen „dýchat“ a zároveň nepromoknout. Příkladem je například materiál Gore-tex.